|
|
Struktura, vývoj a funkce mikrobiálních společenstev v odumřelém dřevě
Bernardová, Natálie ; Brabcová, Vendula (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent)
Mrtvé dřevo představuje jeden z nejvýznamnějších rezervoárů uhlíku v lesních ekosystémech. V přirozených lesích je jeho objem vyšší, počítaný na řádově stovky m3 ha-1 , zatímco v hospodářských lesích je jeho objem stanovován pouze v desítkách m3 ha-1 . Na rozdíl od rostlinného opadu nebo půdy, je mrtvé dřevo v prostoru nerovnoměrně rozloženo a má specifické fyzikálně-chemické vlastnosti: vysoký obsah těžce rozložitelných polymerů, nízké množství dusíku a je nepropustné. Tyto vlastnosti negativně ovlivňují rychlost rozkladu, zvláště v jeho počátečních fázích. Díky těmto vlastnostem dochází k jeho velmi pomalému rozkladu mikroorganismy, kumuluje se, a proto představuje hlavní rezervoár živin. Tato diplomová práce je zaměřena na popis struktury, vývoje a funkce houbového společenstva v mrtvém dřevě rozkládajícího se v přirozeném bezzásahovém lese a analýzu některých funkčních vlastností hub podílejících se na rozkladu dřeva. Současně byly popsány změny ve fyzikálně-chemických vlastnostech dřeva jako je pH, obsah uhlíku a dusíku v jednotlivých druzích studovaných stromů, ve 4 věkových třídách - stádiích rozkladu. Pro charakterizaci houbového společenstva na základě ITS2 byla použita metoda sekvenace nové generace (NGS) na platformě Illumina MiSeq. Pro analýzu funkčních vlastností byly houby z tlejících...
|
|
|
Složení a aktivita mikrobiálního společenstva během rozkladu rostlinného opadu na dvou kontrastních lokalitách
Burešová, Andrea ; Marečková, Markéta (vedoucí práce) ; Tejnecký, Václav (oponent)
Rozklad organické hmoty v půdě je ovlivněn abiotickými a biotickými faktory, jejichž role se mění v závislosti na lokalitě, organickém substrátu a fázi rozkladu. Půdní mikrobiální společenstvo zasahuje do procesu rozkladu rostlinného opadu různým způsobem, a to se projevuje například změnami jejich abundance a produkcí enzymů rozkladných procesů. Tato práce poskytuje nové informace o odlišnosti průběhu rozkladu rostlinného opadu v půdní opadové vrstvě in situ, v závislosti na environmentálních podmínkách prostředí a složení rostlinného opadu. Práce se soustřeďuje na stanovení vztahu mezi dvěma hlavními skupinami půdních mikrobiálních rozkladačů hub a aktinobakterií, o jejichž vztahu v tomto kontextu zatím existuje jen málo informací. Vliv vybraných faktorů na rozkladné procesy byl sledován pomocí experimentu s opadovými sáčky. Ty byly naplněny rostlinným opadem odlišných vlastností. Astragalus exscapus z čeledi Fabaceae je charakteristický vyšším množstvím dusíku ve svých pletivech, Fagus sylvatica zase obsahuje velké množství uhlíku a ligninu a Carex humilis má o něco méně uhlíku než Fagus sylvatica a řadí se svým složením mezi Fagus sylvatica a Astragalus exscapus. Opadové sáčky (litterbags) se třemi druhy rostlinného substrátu, byly položeny pod opadovou vrstvu půdy na obou kontrastních...
|
host ::
RSS.